Projekt Třeboň vs Vodňany

mapa webu | kontakt

Úvod

Přehled Projektů

Třeboň vs Vodňany

Žabky
Služba skautingu

Popis

Cvičný Svojsíkův závod, pořádaný společně s oddílem z Vodňan, který bude určen pro naše a jejich skauty. Součástí bude typicky závod, vaření (táboření) a výprava. Kdo vyhraje? Jen ti nejlepší nebo ti kteří prostě budou mít štěstí? To se necháme překvapit...

Stanovené cíle

úspěšně spolupracovat s cizím oddílem
představit dětem atraktivitu a princip závodu
zapojení mladších rangers a roverů do oddílové činnosti

Fotodokumentace

Průběh

Protože je letos onen rok, kdy se koná Svojsíkáč, rozhodly jsme se nic neponechat náhodě a pořádně se na soutěž připravit. Domluvily jsme se tedy s Vodňanským dívčím oddílem, že spojíme síly a uspořádáme společný závod, pro naše skautky a světlušky. Protože co jiného nás vyhecujuje k nejlepšímu výkonu než konkurence, která nám neustále šlape na paty?!

Domlouvání začalo už dlouho předtím. Až… Protože je letos onen rok, kdy se koná Svojsíkáč, rozhodly jsme se nic neponechat náhodě a pořádně se na soutěž připravit. Domluvily jsme se tedy s Vodňanským dívčím oddílem, že spojíme síly a uspořádáme společný závod, pro naše skautky a světlušky. Protože co jiného nás vyhecujuje k nejlepšímu výkonu než konkurence, která nám neustále šlape na paty?!

Domlouvání začalo už dlouho předtím. Až v průběhu jsme si ale uvědomily, co s tím bude vlastně práce, jako bychom pořádaly skutečný závod. Vybrat místo, domluvit časy, vymyslet disciplíny, moduly, rozebrat úkoly, zkoordinovat potřeby a možnosti dvou naprosto rozdílných oddílů, které se nikdy předtím neviděly. Nic ale není nemožné, a tak v sobotu 19. února slavnostně vyrazilo všech 5 družin (2 skautské a 3 světlušácké) na cestu za ztracenými žolíky a také za vítězstvím.

Po celkem jarním počasí nás opět překvapilo mrazivo, což celkem znepříjemnilo a zkomplikovalo podmínky. Trasa výpravy vedla kolem Světa, ale protože byl na ní vyhrazen pouze jeden den, musely jsme se spokojit s tou kratší, která vede kolem třeboňského rybníka. Družiny se doslova brodily sněhem a větrem a plnily úkoly spojené s modulem výprava. Zahřály se u indiánského běhu a jiných společných úkolů.

Kolem oběda dorazily na místo, kde měly společně v rámci modulu táboření uvařit oběd ze surovin, které si nesly s sebou. Vařit na sněhu byla docela fuška, zvlášť když jsme naneštěstí musely potvrdit staročeské rčení, že „sůl je nad zlato“ a že jídlo bez soli za moc nestojí. Co se dá dělat, měly jsme s sebou spoustu jiných a důležitých věcí, jen na sůl se nějak zapomnělo. Jídlo se tedy rychle uvařilo, dochutilo alespoň kořením, obodovalo a pokračovalo se vesele dál.

Zbývala nám ještě poslední a důležitá část dnešního dne a to klasický závod. Umístění bylo celkem magické, neboť se vybíhalo od Schwanzeberské hrobky a pod nohami nám leželi předkové slavného rodu i současného ministra zahraničních věcí. Mezi nejzajímavější úkoly závodu patřilo například na první pohled nudné vyhledávání informací. Opak byl ale pravdou a z celkem nudné aktivity se nakonec vyklubalo volání do Mnichova kvůli správnému vlakovému spoji. Závod měl jednu výhodu a to, že při běhání se aspoň účastníci (na rozdíl od pořadatelů) zahřáli.

Jako u správného závodu proběhlo těžké a co nejobjektivnější obodování a vyhlášení výsledků. I když to nebyl úplně závod se vším všudy, družiny se do něj obuly se s plným nasazením a ukázaly to nejlepší, co je v nich ukryto. Vyhrát nemůže každý (tentokrát přálo štěstí Vodňanským), ale jistě i ostatní budou rádi vzpomínat na společnou akci a zážitky, které se jen tak nezmizí. Přesně v tomto je i totiž myšlenka Dne sesterství, který jsme touto společnou akcí podpořily. Celý text